Krátká odpověď zní – jak které, jak upravené a jak pro koho. Obecně vzato samo o sobě nezdravé není. Z toho ale asi moc moudří nejste. Nebojte, podíváme se na mléko podrobněji. Pak bude mít jasno. A kdyby přeci jen ne, zeptejte se mě v komentářích pod článkem.
Mléko je produktem mléčných žláz savců, živočišný produkt. Jakákoliv bílá tekutina rostlinného původu má výživově úplně jiné vlastnosti, rostlinné to vždy prohraje. Já sama z těchto alternativ používám už jen „mléko“ kokosové. To jediné, pokud obsahuje opravdu jen kokos a vodu, mi ještě dává smysl v jídelníčku s omezenou tolerancí mléka živočišného. Ale to by bylo na jiný článek. Jen si dovolím poznámku, že zdaleka není důležitý jen příjem vápníku, ale hlavně to, kam ho naše tělo směřuje. Vápník nechceme v cévách (kde tvoří aterogenní plak), ale v kostech a zubech. A k tomu musíme mít hlavně dostatek vitamínů D3 a K2. Jak krásně nám ty živočišné potraviny a pobyt venku fungují komplexně, že jo?
U nás nejčastěji natrefíte na mléko kravské, kozí nebo ovčí. Ale jinde ve světě lidé používají i jiné druhy, například bůvolí, kobylí, oslí nebo velbloudí. Záleží hlavně na tom, pro která zvířata mají nejlepší podmínky k chovu.
… ” složení mléka ” …
Každé mléko obsahuje kromě vody i bílkoviny, tuky, vitamíny, minerály a mléčný cukr laktózu. Ale odlišnosti se najdou. Pokud jen můžete, preferujte mléko od zvířat co nejvíce pasených / krmených travou, prostě pobývajících venku a požírajících přirozenou potravou. Takové mléko mívá lepší složení tuku (více kyseliny máselné a konjugované linolenové – CLA), více vitamínů D3, A a K2 i vápníku. A samozřejmě mají taková zvířata lepší životní podmínky, i ekologicky jsou tu jasné plus. Přirozeně hnojená a pestrá louka je lepší než monokultura sóji, kukuřice, obilí.
Z hlediska špatných reakcí lidí na mléko hrají asi nejdůležitější roli bílkoviny a laktóza. Kdo se hlásíte s alergiemi a intolerancemi? Ale víte co? Tyto potíže leckdy nemusí být na věky. Pročtěte si knížku GAPS terapeutický protokol: Neříkám, že ho musíte držet. Ale najdete tram spoustu informací a tipů ke zlepšení jídelníčku u kohokoliv. A třeba si některé mléčné výrobky budete moci dát bez reakcí i mnohem dřív, než vaše tělo plně uzdravíte. Podíváme se spolu, co může toleranci ovlivňovat.
… ” zdravé mléko a mléčné výrobky ” …
Základem je číst složení mléčných výrobků. Co mají obsahovat? Správně byste měli v těch neochucených najít jen mléko nebo smetanu, různé mlékárenské kultury (podle typu výrobku), sůl a případně syřidlo, nic víc. Ochucené mléčné výrobky jsou kapitola sama o sobě. Je potřeba se naučit rozlišovat, co je opravdu jídlo a co už průmyslový blaf, do pusy nepatřící.
Dál budu psát jen o mléce plnotučném a nehomogenizovaném, buď syrovém (nelekejte se, tohle vysvětlím níž), nebo šetrně pasterizovaném. Proč? S odebraným tukem ztrácíte i vitamíny. Homogenizace mění strukturu kapének tuku a tak může výrazně narušovat trávení mléka. Přitom jen brání usazování smetanové vrstvy na povrchu, zjednodušuje výrobcům zpracování – ale vám nic dobrého nepřinese. A použití UHT technologie je, z mého pohledu, úplné zvěrstvo, neúcta k potravině. Ničí nemálo mléčný tuk, bílkoviny, vitamíny i chuť.
… ” alergie na mléčné bílkoviny ” …
Mléčné bílkoviny dělíme na syrovátkové a kasein neboli tvarohovou bílkovinu. A právě kasein činí potíže nejčastěji. Syrovátkové bílkoviny jsou totiž mnohem snáz stravitelné. Pokud jsou vaše trávení a mikroflóra v pořádku, mléko a mléčné výrobky byste měli zvládat bez potíží, ať jde o syrovátkové bílkoviny nebo jakýkoliv níže zmíněný typ kaseinu.
Ale pokud trávení nepracuje tak, jak má, nedokonalým rozštěpením kaseinu v žaludku a tenkém střevě vznikají látky, peptidy neboli krátké řetězce aminokyselin (bílkoviny jsou řetězce delší), které mohou pronikat do krve a způsobovat alergické reakce či problémy s psychikou a/nebo chováním. Mluvíme o syndromu propustného střeva. Nejvíce prozkoumaným je v tomto peptid kasomorfin, jeho strukturu je podobná opiátům, na potíže s „nervy“ je zaděláno raz dva.
Někdy nejsou potíže ještě tak hluboké, aby vadil jakýkoliv kasein. Geneticky starší typ A2 je stravitelný o něco snáz. Moderní plemena skotu ale produkují hlavně kasein A1. Převahu A2 kaseinu najdete v mléce ovčí, kozím, bůvolím a dokonce i mléce některých plemen krev, např. Jersey, Guernsey, Charolais a Limousin, oslím, velbloudím a jačím. Vyzkoušejte sami na sobě, jen tedy u prudkých anafylaktických reakcí si experimenty na vlastní raději odpusťte.
GAPS „dieta“ zahrnuje i systém posupného zavádění mléčných výrobků. Také tam najdete tipy, se kterými začínat, když trpíte průjmy, nebo naopak zácpami. Na rovinu, nečekejte zázraky na počkání, navozování tolerance může trvat předlouhé měsíce až roky. A někdy to i vypadá, že se k lepšímu nic nezmění. Sama jsem přes půl roku nedostala dál než ke ghí a jen sem tam máslu. Dnes, po skoro dvou letech, už můžu bez většího omezení GAPS jogurt z A2 mléka a začínám s kefírem.
… ” intolerance laktózy ” …
Někdy může vadit mléčný cukr laktóza (ne jen tak náhodou patří mezi takzvané FODMAP látky), kdy tělo nevyrábí dostatek enzymu laktázy pro její štěpení. Ale ani pak nemusíte kupovat průmyslové bezlaktózové výrobky. Do nich byl enzym laktáza přidán uměle, toť vše. Žádné jiné plusy to nemá.
Já si myslím, že lepší je zapracovat na příčině potíží. Podobně jako u alergie na mléčné bílkoviny hraje i u intolerance laktózy obrovskou roli váš zdravotní stav. Literaturu jsem už zmiňovala výše. Navíc existují mléčné výrobky přirozeně až bezlaktózové – podle GAPS protokolu 24 hodin fermentovaný (běžné výrobky se nechávají pouze 4 až 8 hodin) jogurt, smetana či kefír, plísňové a tvrdé sýry, ghí a pár dalších. Jejich výhodou je i vyšší obsah prebiotické kyseliny mléčné, částečné naštěpení bílkovin a vyšší obsah vitamínů.
Někteří lidé s intolerancí laktózy jsou schopni bez potíží konzumovat mléko syrové, nepasterizované. Překvapilo vás to? Bojíte se syrového mléka? Proč?
… ” syrové mléko může být bezpečné ” …
Syrové mléko nemusí být semeništěm chorob. Ale také může. Vše závisí na tom, jak k němu na farmě přistupují už od samotného počátku. Jsou totiž důležité celkové podmínky chovu, nejen okamžik nadojení a následující zacházení s mlékem. Počítá-li se s tím, že bude mléko pasterizováno, pak nemusí chovatel spoustu věcí tolik řešit. Případné patogenní mikroby krátce po nadojení zabije, stejně tak ale zničí i prospěšné baktérie, enzymy i trochu vitamínů. Něco za něco.
Chce-li ale prodávat a na výrobu mléčných produktů používat mléko syrové, starostí mu přibude. Ale jde to, naprosto legálně, dokonce i v České republice. Chov a mléko jsou pod pravidelnou veterinární a mikrobiologickou kontrolou. Takové syrové mléko a z něj připravené mléčné výrobky jsou naprosto bezpečné a pro naše tělo lépe zpracovatelné. Obsahují totiž živé probiotické mikroorganismy a enzymy napomáhající trávení. Já nakupuju A2 mléčné od jerseyek u svého oblíbeného Bogárova hospodářství.
Pokud se Vám můj blog a zdejší recepty líbí, přidejte se i do mého klubu na portálu HeroHero. Najdete tam bonusový obsah. Ale budu ráda, když mě podpoříte i jednorázově větší či menší částkou.
