Méně výrazná houbovka, neboli žampiónová omáčka, je jedním z oblíbených jídel mojí dcerky Šárky. Má ale ráda i houby lesní, někdy si přeje objednat hříbkovou omáčku v restauraci. Jenže té já musím odolat i tehdy, když není zahuštěná moukou, neboť smetana mému trávení neprospívá. Dostanu pak ale chuť si ji uvařit doma tak, abych si ji mohla bez obav dát také.

Základem této krásně barevné, voňavé a syté polévky plné dobrot je kořený vývar a do něj přidáte různé druhy vařené, restované či syrové zeleniny, klíčky, bylinky a maso, vejce nebo houby. Výsledek můžete bez váhání podávat i jako hlavní, jediný chod. V mém albu Asijské polévkové misky naleznete různé další variace na toto téma, také na blogu Colors of Low Carb se můžete podívat na obložené vývary.

Bramboračka s houbami je česká klasika. Já ji nezahušťuji mouku, jen bramborami, a přidávám zelenou zeleninu. Samozřejmě v ní ale nechybí kořenová zelenina, česnek a majoránka.

Dnešní recept je inspirovaný ruskou kuchyní, jedná se o rychlé, minutkové jídlo. Měla by do něj přijít zakysaná smetana, tu při bezmléčné dietě obstojně nahradíte mandlovou „smetanou“ s citrónovou šťávou.

Hlívu jsem nikdy nevařila, dokud starší dcerce nebyly skoro tři roky, kdy ji na trhu uviděla a žádala si z ní polévku. Uvařila jsem ji tehdy na způsob maďarského guláše. Od té doby se hlíva v naší kuchyni zabydlela, dušená na kmíně bylo asi druhé jídlo, které jsem z ní zkusila.