Nějakou záhadou tyhle vafle chutnají, jako kdyby byly z odpalovaného těsta. Kombinovala jsem dva různé recepty a přidala něco vlastní invence a stvořila jsem vafle, které chutnaly sice jinak, než jsem plánovala, ale přesto báječně. Přidávat psyllium není nutné, ale pokud ho použijete, budou vafle na povrchu trochu křupavé a při chladnutí nebudou tolik gumovatět. Stejně jako v případě máku rozmixuju zlatého lněného semínka větší množství, které uchovávám v uzavřené krabičce v mrazničce a podle potřeby odebírám, před použitím ho není nutné rozmražovat, je i tak sypké.

Když už mám doma tu mikrozoo zvanou kvásek, byla by škoda si s ní nezaexperimentovat. Povedlo se mi vygooglit recept na bezmléčné kváskové lívance, náhodou byl i bez vajec. Já postup ještě zjednodušila, však znáte to rčení, jak lenost je hybná síla lidstva.

Inspirovala jsem se kokosovou polévkou z brožurky Nadace Westona A. Price Healthy 4 Life (ráda bych si našla čas na přeložení této brožurky do češtiny), místo chilli jsem zvolila čerstvé bylinky a přidala rýži a brokolici.

Jelikož už umím vyrobit nemléčný jogurt z kokosového „mléka“, nic mi nebránilo zkusit i želatinový jogurtový dort. Vzhledově ještě mám co ladit, určitě by mu také prospělo použít jahod větší množství a navíc čerstvých, ne mražených, ale i tak jsem si po víc jak 4 letech na bezmléčné dietě tento moučník velmi užila (rozumějte skoro celý sama snědla).

I bez živočišného mléka je možné vyrobit jogurt kyselé chuti a plný probiotických baktérií. Jenom sám o sobě ale jogurt z kokosového „mléka“ nezhoustne, pokud ho nechcete pít, je potřeba použít želatinu nebo agar. Funguje oboje, sice s želatinou tuhne delší dobu (až 24 hodin), na druhou stranu mi přijde, že má pak lepší konzistenci. Kromě kokosového „mléka“ přidávám trochu kešu ořechů. Není nezbytně nutné je použít, jenže fermentací se velmi zvýrazňuje kokosová chuť a kešu ořechy ji stáhnou. Původně měl být tento jogurt s hustou čokoládovou omáčkou, nicméně mi z toho vyšla výborná čokoládová pěna. Klidně pěny udělejte násobně více, rozdělte ji do mističek a snězte samotnou, ale rychle, protože v pokojové teplotě velmi měkne. Bez čokoládové pěny je kokosový jogurt vhodný i při nízkosacharidové stravě.

Přepadnul mě takový nápad, že bych si k narozeninám upekla dort na způsob tyčinky Snickers, samozřejmě bez mléka, sóji a pšenice. A tak jsem googlila a googlila, procházela už osvědčené recepty a psala si poznámky. Už ani nevím, kolik receptů jsem nakonec zkombinovala. A kdybych nepokazila čokoládovou polevu (trochu jsem ji přehřála a při tuhnutí se z ní odděloval tuk), byla bych s výsledkem velmi spokojená, no, možná by dort snesl o něco víc arašídového „másla“ do krému.

Pokud jste se někdy v obchodě podívali na složení nanuku typu eskymo a není vám jedno, co jíte, pravděpodobně jste ho zase vrátili zpátky do mrazáku. Ale chutě na kokosovou zmrzlinu s čokoládovou polevou vás třeba nepřešly. I takové chutě jde uspokojit a nemusí to být úplně nezdravé. Nebude potřebovat sáhodlouhý seznam surovin a ani speciální kuchyňské vybavení, dokonce se obejdete i bez zmrzlinovače. I vegani si jistě poradí a med nahradí jiným tekutým sladidlem, např. rýžovým sirupem.

Tapiokové perly dnes asi nejvíce lidí zná jako přísadu do bubble tea. Z menších tapiokových perliček je ale možné připravit strukturně zajímavý puding neboli kuličkopudink. Tapioka je škrob pocházející z kořenů manioku, není to nutričně nijak zajímavá potravina, jako alternativa ke klasickému pudinku z kukuřičného škrobu ale poslouží skvěle. Jen si dejte pozor, ať se Vám neuvařené tapiokové perličky nevysypou. Jsou drobné, tvrdé, hladké a tudíž se velmi snadno a rychle zakutálí na všemožná místa. Kokosové „mléko“ si doma vyrobíte poměrně snadno, podobně jako lískooříškové.